Tradiční pochod na Mariánskou horu
Mlha, bahno, vítr, déšť. Kdo by se v takovém počasí vydal na Mariánskou horu? No přeci my. My, kteří v této tradiční akci vidíme více než jen pochod v nepříznivém počasí.
Založení této každoroční akce vzešel ze strany vedení školy, samozřejmě s podporou učitelů i žáků, jako připomínku paní učitelky Martiny Foglové. Nikdo ze současných žáků paní učitelku Foglovou neznal, ale i tak si nadále připomínáme, jakým byla člověkem a co naší škole přinesla.
Ne každý však slyšel její příběh, proto bych ho zde ráda krátce přiblížila. Paní učitelka Foglová s sebou vždy nesla něco víc než jen svůj zápal pro učení – skutečnou radost ze života. V každé místnosti kolem sebe šířila dobrou náladu. Měli ji rádi jak učitelé, tak žáci. Vždy se snažila, aby se žáci látku skutečně naučili a aby si odnesli co nejvíce zkušeností. Byla klidná a vždy dokázala uklidnit nebo povzbudit vlídným slovem. Paní učitelka totiž nebyla jen úžasná pedagožka, ale i upřímná a milá osoba.
A tak jsme se i letos, přesně 17. prosince, opět vydali na Mariánskou horu na pietní akci za paní učitelku. I když je pro mnohé brodění se bahnem, v ukrutné zimě a dešti náročné, chvíle v kostele je pro všechny stejnou možností poddat se klidu a míru. Tato vzpomínka je totiž snahou zaplnit prázdné místo, které po nečekaném odchodu paní učitelky zůstalo v nejednom srdci. Proto pojďme na chvíli zapomenout na nepohodlí, zastavme se a zaposlouchejme se do dunění větru. Vzpomeňme si na to, v jakém duchu paní učitelka Foglová žila, a šiřme kolem sebe radost.
Barbora Filipová (8. C)





