Moje tělo, moje pocity

Program děti velmi zaujal. Oceňovaly zejména otevřený prostor pro sdílení, diskuzi a přemýšlení. Lekce byly vedeny interaktivně – prostřednictvím modelových situací, příběhů, pracovních listů i pohybových aktivit. Děti měly možnost vyjadřovat své názory, klást otázky a hledat vlastní odpovědi. Právě tato metodika, založená na respektu, dobrovolnosti a bezpečném prostředí, byla jedním z důvodů, proč bylo třeťákům upřímně líto, když program skončil.

Během osmi navazujících lekcí se věnovali tématům, která jsou pro jejich věk aktuální nebo je v blízké budoucnosti čekají. Učili se pojmenovávat své pocity, mluvili o těle a blízkosti, poznávali anatomické názvy intimních částí těla i zásady hygieny. Velký důraz byl kladen na osobní hranice – děti si prakticky vyzkoušely, jak vypadá osobní prostor, jak říct „ne“ a na koho se obrátit, pokud se necítí bezpečně.

Další lekce otevřely téma rozmanitosti a identity, přátelství a různých podob lásky, vlivu médií na vnímání vlastního těla i pravidel intimního chování přiměřeně věku. Program se věnoval také právům dětí. Mnohé z poznatků děti samy komentovaly slovy, že „tohle se mi bude hodit“. A měly pravdu – rozumět svým pocitům, znát své hranice a umět vyhledat pomoc jsou dovednosti, které mají v jejich životech zásadní význam.

Součástí programu se stala také nová písnička, kterou složila paní učitelka Mirka Vychytová. V některých třídách se proměnila doslova v hit a děti si ji s nadšením zpívají. Aktuálně pro ni připravují videoklip páťáci, čímž program symbolicky propojuje různé ročníky školy.

Program byl realizován podle připravené metodiky a vychází z odborného zázemí Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pro naše třeťáky však nebyl především „projektem“, ale silnou zkušeností. Zkušeností, která jim pomohla lépe porozumět sobě i druhým – a která jim, jak sami říkají, dodala jejich vlastní „super sílu“.

Martina Teichmannová