Celým školním rokem nás provázel projekt Všeználkův hrad. Děti plnily každý týden úkoly, za které získávaly klíče a body. Klíče potřebovali k postupu do další místnosti hradu, kde na ně v poslední místnosti čekal poklad. Body byly naopak důležité pro celkové vítězství v projektu. Na konci našeho celoročního úsilí nás čekalo zajímavé dobrodružství v přírodě. Vydali jsme se na hledání pokladu na skautské tábořiště do Verměřovic. Děti, ale nevěděly, kde je poklad zakopaný, proto musely ještě celý den plnit další úkoly, za které dostávaly indicie s místem nálezu pokladu. Jejich úkolem bylo například: najít co nejvíc předmětů na písmeno K, uříznout si pilou svůj vlastní špalíček, zatlouci kladivem hřebík na co nejméně úderu, zvítězit ve hře skalní golf, dostat se z mlhy k majáku, anebo se naučit spoustu básniček zpaměti. Pak už na ně čekalo jen zasloužené hledání pokladu, který po chvilce přemýšlení a hrabání našly. Huráááá!!! Děti si mohly rozdělit zlatý poklad, ale pouze tři nejlepší (hodnoceno podle dosažených bodů) čekala odměna v podobě trička. Potom už nás čekala jenom cesta hustým lesem a vysokou travou na autobus, který nás odvezl domů.
Cesta jedné molekuly vody může být pokaždé maličko jiná. Molekula může zůstat celé roky v oceánu, při bouři se dostane na hladinu a z té se vypaří a stane se součástí mraku. Během několika dní může prožít zajímavá dobrodružství jako déšť, podzemní voda, pramen, rostlina nebo třeba voda, která se dostane do vodovodního potrubí.
Dnes se právě děti proměnily v molekuly vody a zkusily si prožít zajímavé dobrodružství. Putovali jako molekula vody a svůj příběh nakonec napsaly do krátkého vyprávění.
„Dostal jsem se do lesa. Vypařil jsem se do mraků a pokračoval jsem v řece. Pak mě spolkl živočich. Nakonec mě vydechl a vypařil jsem se zase do mraků. Z mraků jsem jako kapka dopadl do lesa.“
(Matěj)
„Já jsem prožila hezké dobrodružství. Proměnila jsem se v molekulu vody. Putovala jsem v kravím žaludku. A pak mě kráva vykadila. Potom jsem se vypařila do mraků. Pak zapršelo a já jsem spadla do moře. Tam jsem nakonec zůstala.“
(Natálie)
Žáci prováděli ve skupinách pokusy s vodou.
V prvním pokusu naplnili sklenici až po okraj vodou a zkoumali, kolik mincí se ještě vejde do sklenice, než voda nepřeteče.
Ve druhém pokusu poprášili hladinu vody pepřem a do středu hladiny kápli jar. Pozorovali, jak saponát mění vlastnosti povrchové vrstvy vody.
Ve třetím pokusu děti sledovaly, jak jsou rostliny závislé na vodě. Do kádinek, kde byla obarvená voda, daly řezané květiny s bílými květy. Několik dní pozorovaly, co udělá obarvená voda s květinami.
V posledním pokusu děti zkoumaly hustotu. Do sklenice postupně nalévaly olej, vodu a sirup. Pak do sklenice vhazovaly různé předměty a pozorovaly, na jaké hladině bude předmět plavat.
Děti vše zapisovaly do připravených archů.
