Projektové vyučování – září 2004
Projektové vyučování se nejvíce přibližuje heslu „škola hrou“. Umožňuje prožitek,smyslové vnímání a má úzký vztah k reálnému životu. Využívá tvořivost a dává všem dětem možnost zažít pocit úspěchu a přispění ke společnému cíli. Již Goethe řekl : “ Nestačí jen vědět , vědění se musí prožít .“ Několik projektů jsme připravili i tento školní rok.
Podzim jsme přivítali projektem „BAREVNÝ TÝDEN“. Pro každý den jsme zvolili typickou podzimní barvu v následujícím pořadí: zelené pondělí , žluté úterý, oranžová středa, červený čtvrtek, hnědý pátek. Děti i učitelé měli alespoň část oděvu dané barvy a celý den tato barva prolínala učivem. Děti si vyzkoušely míchání odstínů jedné barvy a dvou různých barev navzájem. Seznámily se s pravidly silničního provozu ,naučily se čísla tísňového volání, poznaly zásady první pomoci (červená, oranžová, zelená),připomněly si význam Slunce (žlutá) a půdy (hnědá). Projekt zakončily prací v keramické dílně, kde si vytvořily barevný podzimní list na zavěšení.
V učivu vlastivědy 4.ročníku se nabízí možnost projektů zaměřených historicky. V měsíci září děti prožily „DEN V PRAVĚKU“. Tlupy dětí si musely postavit obydlí, založit ohniště, vyhloubit jámu na mamuta. Vyráběly pravěké nástroje, zbraně a šperky. Při plnění úkolů vymýšlely název pro svoji tlupu, přezdívky a pokřik tlupy. Za splněné úkoly získaly „tesáky“, které mohly vyměnit za sladkosti. Projekt byl zakončen slohovou prací.
Ukázky z prací dětí:
Veronika Palkovičová,4.A
Můj den v pravěku
Naše tlupa se jmenovala Mufloni. Měla jsem přezdívku Verona. Kopali jsme past. Dalo nám to práci. Také jsme dělali různé nástroje a ozdoby. Já jsem vyrobila náušnice a peříčko na krk. Opékali jsme si buřty. Byli jsme v přírodě a využili toho, co nám poskytla. Ten den byl moc pěkný.
Pavly Matějkové,4.A
…Já jsem měla přezdívku „Divoké pírko“. Naše tlupa se jmenovala „Mamuti“ Pokřik jsme vymyslely tento: „Mamuti jsou nejlepší všechno zvládnou bez řečí“. Měli jsme úkol postavit chýši. Byla pěkná. Pak jsme vyráběli šperky, kopí … Já jsem vyráběla náhrdelník. Ještěrka měla moc pěkný náhrdelník. Na něm měla ulity šneků, mušle a žluté a oranžové pírko. Potom byl lov na mamuta. Od Bílé holubice a Štíhlé laně (paní učitelky ) jsme dostali tesáky (body ) a malý dáreček. Sbohem, pravěku.
V měsíci listopadu si děti prožily středověk projektem „RYTÍŘSKÉ DNY“. Projekt se skládal ze tří částí, kdy děti mohly získat hodnost pážete (předvedly zručnost při práci v některém z cechů zlatníků, hrnčířů, tkalců, cukrářů ), panoše (výroba meče, přilbice štítu s erbem vlastního rodu ) a rytíře (prokázaly tělesnou zdatnost a rytířskou ctnost složením oslavných básní ). Vyvrcholením projektu bylo pasování na rytíře spojené se slavností – středověký tanec a pozvání k rytířskému stolu s výrobky mistrů cukrářů. Své zážitky děti opět zpracovaly písemně.
Ukázky z prací dětí:
Sir Filip Čejen (Filip Čejka, 4.A)
…Nejdříve jsme se měli rozdělit do čtyř cechů – na hrnčíře, cukráře, zlatníky a tkalce. Hrnčíři měli udělat různé hrnečky. Zlatníci měli vyrobit šperk z měděného drátu, tkalci měli utkat pásky z vlny, cukráři měli vyrobit hnědé kuličky obalené kokosem. Já jsem byl jedním z nich. Musím přiznat, že byly i lahodné. Nakonec naše parta dostala titul pážete a cukráře. Já jsem byl rád, že postupuji do druhého kola…
Petronela I. (Petra Tončíková, 4.A)
…Na důkaz zdatnosti jsme šplhali. Někomu se to podařilo poprvé v životě. Domů jsem přišla s titulem panoš. Pátek byl nejlepší. Byla jsem pasována na rytíře. Ne jako Petra, ale jako Petronela I. Z rodu Tončíkovců. Složila jsem královský slib. Listinu, kterou jsem dostala, si schovám na památku.
Radek I. (Radek Krajčí, 4.A)
…Ve čtvrtek jsme měli udělat meč, štít, přilbu a vymyslet báseň. Nejtěžší bylo vymyslet oslavnou báseň, ale nic nezabránilo, abychom se stali panošem a rytířem. A konečně přišel pátek, kdy jsme měli být pasováni na rytíře. Napřed jsme tancovali středověký tanec a potom jsme byli pasováni a složili slib. Pak už jsme jedli ovoce a kuličky. Na tyto tři dny rád vzpomínám.
Oslavné básně:
Lenka Leová, 4.A
Pro Liběnu
Liběno, jsi krásná jak rudá růže,
mě žádný drak nepřemůže.
Když mě budeš míti ráda,
přivezu Ti kůži draka.
Přivezl princ kůži vzácnou,
nevěstu měl velmi krásnou.
Adam Peichl, 4.A
Óda na vítězství
Vládneš dobře naší říši,
i když bydlím v malé chýši.
Do boje se pohrnem,
nepřítele zaženem.
Vyhráli jsme velkou bitvu,
brousili si na nás břitvu.
My jsme se však nedali,
rychle jsme je zahnali.
Už je téhle básně konec,
protože zazvonil zvonec.
Děti se už dnes těší na další projekty, které pro ně máme připraveny.
J.Beranová , L. Masopustová
